Život je krásný
Název: Život je krásný (Vita e bella La, Life Is Beautiful)
Typ: komedie/ drama/ válečný/ romantický
Země původu: Itálie (1997)
Délka filmu: 116 minut
Režie: Roberto Benigni
V hlavních rolích: Roberto Benigni (Kvído Orefice)
Nicoletta Braschi (Dora)
Giorgio Cantarini (Džosue)
Oficiální text distributora:Píše se rok 1939. Italský číšník Kvído Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Džosue. Po pěti letech šťastného manželství je Kvído kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna...
Když jsem jednou sledoval program MGM narazil jsem v ukázkách na film Život je krásný a velmi mě zaujal. Tak jsem si ho sehnal a po shlédnutí jsem ho zařadil mezi jeden z nejlepších filmů. Film byl oceněn 3 cenami Oscara - za nejlepší herecký výkon Roberta Benigniho, za nejlepší zahraniční film a za nejlepší filmovou hudbu. Z toho vyplývá, že film je to téměř dokonalý. Sám Robert Benigni hrál v hlavní roli a k tomu ještě celý film režiséroval. Vím, že jsou tady lidi co řeší dosti techniku ve filmech a bije je to do očí, ale v tomto filmu o techniku nejde tak jí prosim vás
neřešte. Já vím, že němci mají místo haklů americké half-tracky, ale na tom snad tak
nezáleží.
Děj se odehrává v malém městečku v nacistické Itálii. Kvído přijíždí za svým strýčkem, který pracuje jako vrchmí číšník v jednom hotelu. Strýček ho ubytuje ve svém domě. Kvído má sen, že si založí malé knihkupectví, ale nedaří se mu potřebné potvrzení sehnat a tak pracuje se strýčkem v hotelu. Při jízdě na kole po městě narazí Kvído do učitelky Dory s kterou už se jednou potkal na statku poblíž města. Kvídovi se Dora strašně líbí i když si bude brát "úředníka", ale Kvído jejich svatbu v hotelu překazí. Uplyne 5 let a Kvído a Dora mají syna Džosua. Kvídovi se podaří založit knihkupectví, ale obchody moc nekvetou protože ve městě jsou nacisti a Kvído je po svém strýčkovi žid. V den svých 5 narozenin jsou Kvído a Džosue i se svým strýčkem odvezeni na nádraží odkud budou převezeni vlakem do koncentračního tábora. Když se dozví Dora co se stalo vydává se na nádraží kde přemluví jednoho důstojníka na poslední chvíli, aby ji vzali také a on dá rozkaz ať si nastoupí. V koncentračním táboru jsou zozdělováni ženy, mladí muži + děti a staří muži (viz. strýček). Kvído skrývá Džosua v jedné z ubikací. Kvído skrývá pravdu co se ději v koncentračním táboru před synem a řiká mu, že je to hra a když jí vyhrají dostane malý Džosue svůj vysněný tank. Kvído nosí každý den různý materiál jako ostatní a vždycky když přijde na ubikace tak řiká synovi, že mají nejvíce bodů. Jako doktor v táboře pracuje jeden Kvída známý s kterým si řikali hádanky. Doktor mu sežena práci čísníka v jedné budově. Rychle se blíží konec války a němci odvážejí některé ženy. Poslední noc se vydává Kvído hledat Doru, ale němci ho chytnou a jeden němec ho odvede za roh... Po oné noci poslení zbytky němců odjíždí a do tábora přijíždí spojenci. Džosue uvídí shermana a raduje se, že vyhrál, ale nikde nevidí svého tatínka. Malý Džosue se veze na tanku a cestou narazí na cestě na maminku a běží za maminkou. Dora je ráda, že našla svého syna a je konec války, ale už nikdy Kvída nespatřila. Sám jsem se u konce málem rozbrečel. Film je plný srandovních scén a část filmu se snaží Kvído zpříjemnit Džosuovi pobyt v táboře. Dávám rovných 100 %.
Zdroj: csfd.cz, port.cz
Anketa
