PIAT (Projector Infantry Anti Tank) byla jedna z prvních protitankových zbraní, založená na principu HEAT munice. Byla zkonstruována ve Velké Británii v roce 1941, použita při operaci Husky (invaze na Sicílii) v r. 1943.
Narozdíl od zbraní typu bazooka či Panzerfaust nepracovala na reaktivním principu, ale na principu velice silné pružiny, která vymrštila projektil o váze 1.35 kg rychlostí 137 m/s na vzdálenost cca 100 m. Průbojnost byla cca 100 mm ocelového pancíře.
Některé zdroje uvádějí, že střela byla poháněna nejen pružinou, ale i malou pyrotechnickou složí ve dnu střely. Manuál ke zbrani sice počítal s tím, že PIAT by se měl přebíjet, v praxi se to ale příliš nevyužívalo a vojáci po odpálení PIAT zahazovali. Natáhnutí pružiny totiž vyžadovalo sílu v tahu jako tahání cca 91 kg, to šlo nejlépe vestoje, to ale zase nebyl uživatel moc krytý. Ačkoli manuál počítal s natahováním vleže na zádech.
PIAT se používal i jako jakýsi minomet, kdy odpaloval střely horní skupinou úhlů na cca 350 m. Používal se pro tzv. "house-breaking", k ničení domů.
PIAT byla skoro metr dlouhá a 15,5 kg vážící zbraň, těžká a neohrabaná. Ovšem v r. 1941 nebyl ještě reaktivní pohon používán a průbojnost 2-liberních děl, tankových i protitankových, byla ve srovnání s PIATem mizivá.
Natahování PIATu podle manuálu
