prototyp tanku T-100
Roku 1938 přišla Rudá armáda s požadavkem na vývoj nového těžkého tanku, který by nahradil starší a nevyhovující, pětivěžový T-35. V roce 1939 bylo armádní zadání předáno hned dvěma výrobním závodům. Proti sobě tak stály dva leningradské konstrukční týmy. První pod vedením Ž. J. Kotina a druhý pod S. A. Ginzburgem. Kotin přišel se svým prototypem SMK a Ginzburg s tankem T-100. Jelikož oba prototypy vycházely ze stejného zadání byly si svojí konstrukcí také velmi podobné. Původně se pro ně počítalo se třemi věžemi ale na návrh Stalina byl jejich počet snížen na dvě. Mimoto vznikal souběžně ještě jeden prototyp, který měl dokonce pouze jednu věž a který později vešel do historie jako sériový těžký tank KV.
T-100 spočíval na podvozku tvořeném na každé straně osmi dvojitými pojezdovými koly. Kola byla plného provedení s gumovou bandáží po obvodu a byla zavěšena každé zvlášť a odpružena pomocí listových per. Vpředu bylo loukoťové kolo napínací, vzadu kolo hnací. Shora podpíralo pás pět vratných kladek malého průměru. Trup tanku byl svařovaný. Vpředu byl velmi ostrý nos, ze kterého pak vystupovala čelní stěna kabiny. Uprostřed této stěny byl průzor řidiče. Při pobytu v oblasti bojů se dal průzor uzavřít krytem a k výhledu potom sloužila pouze štěrbina v tomto krytu. V kabině za tímto průzor seděl samozřejmě řidič a podle některých pramenů ještě také radista.
Za kabinou byla první menší věž. Věž byla kónická a měla kruhový půdorys, ze kterého vystupovala čelní stěna s úchytem zbraní. Těmi zbraněmi byl jednak kanon ráže 45 mm vzor 1938 a nalevo od něj kulomet DT ráže 7,62 mm. Ve střeše věže byl velký průlez uzavíraný jednodílným poklopem. Za první věži začínala zvýšená část trupu a na ní druhá, hlavní věž. Zvýšený trup a hlavní věž omezovaly rozsah otáčení přední věže. Hlavní věži nebránilo v pohybu nic a byla tedy otočná v rozsahu plných 360°. Hlavní věž měla protaženou záď a kónicky zešikmené stěny. V čelní stěně byl instalován kanon L-10 ráže 76,2 mm a nalevo od něj opět kulomet typu DT. Později byl kanon pravděpodobně vyměněn za modernější verzi L-11. V levé části střechy hlavní běže byl průlez a napravo velitelská kupole. Kupole vyčnívala nad rovinu střechy a byl v ní instalován v pořadí třetí kulomet, opět typu DT.
prototyp tanku T-100
Na palubu se nakládalo 150 kusů střeliva ráže 76,2 mm, 300 granátů ráže 45 mm a konečně 4284 nábojů pro kulomety. Síla pancíře byla 60 mm na všech stěnách kromě těch stropních stěn a dna podvozku. Stropy byly silné 20 mm a dno od 20 do 30 mm. V zádi byl motorový prostor a v něm dvanáctiválec GAM-34-BT, který dával maximální výkon 850 koní. Posádku tanku tvořilo šest nebo sedm mužů. Z těch jistých to byl již zmíněný řidič sedící uprostřed trupu, střelec a nabíječ v sekundární věži a střelec, nabíječ a velitel v hlavní věže. Oním sporným sedmým mužem na palubě byl radista, kterého uvádějí jen některé prameny a jehož teoretické stanoviště bylo v trupu vedle řidiče.
Montáž prototypu byla dokončena v srpnu 1939 a následně byly zahájeny zkoušky stroje. V září byl T-100 odeslán do Moskvy kde byl 23. tohoto měšíce předveden armádním a politickým špičkám a to společně s konkurenčními prototypy SMK a KV. Během těchto srovnávacích zkoušek si nejlépe ze všech vedl jednověžový tank KV, ale ani jeden ze tří prototypů nebyl ještě pro sériovou výrobu zatracen.
Po vypuknutí Zimní války s Finskem 30. listopadu 1939 bylo rozhodnuto o ostrém bojovém nasazení všech tří prototypů. Je přitom zřejmé, že to bylo spíše z důvodu jejich testování než z nedostatku jiné techniky (Sověti měli na Finy v tancích převahu zhruba 200:1). T-100 byl nasazen v rámci 20. těžké tankové brigády. To však bylo nejenom první ale také poslední bojové vystoupení tohoto obra. Po skončení Zimní války byl T-100 odvezen zpět do vlasti a pravděpodobně demontován. Neúspěšně skončil také prototyp SMK a pro sériovou výrobu byl přijat mnohem jednodušší těžký tank KV.
Původně byly objednány dva prototypy tohoto tanku ale namísto druhého bylo nakonec na tankovém podvozku postaveno samohybné dělo označované SU-100Y, které je ovšem popsáno samostatně.
Hmotnost |
58 t |
Délka |
8,49 m |
Šířka |
3,40 m |
Výška |
3,43 m |
Pohonná jednotka |
GAM-34-BT |
Maximální výkon |
850 koní |
Maximální rychlost |
35,7 km/h |
Dojezd - silnice |
200 km |
Pancéřování věže |
60 mm |
Pancéřování trupu |
60 mm |
Výzbroj |
1 x kanon L-10/L-11 ráže 76,2 mm 1 x kanon ráže 45 mm 3 x kulomet DT ráže 7,62 mm |
Osádka |
6-7 mužů |
