radiovůz SdKfz 263 šestikolového provedení

Když začala firma Daimler Benz od roku 1929 dodávat německé armádě, tehdy ještě pouze šestikolové, obrněné vozy SdKfz 231, objevily se velmi brzy požadavky nových uživatelů na zlepšení schopnosti vnější bezdrátové komunikace strojů. Odpověď konstruktérů přišla záhy v podobě stroje SdKfz 232, který nesl rozšířenou radiovýbavu a byl opatřen silnou rámovou anténou. Toto řešení se ovšem neukázalo být tím pravým, protože instalace výkonnější komunikační aparatury zmenšila vnitřní prostor posádky a přinesla jejím členům značné nepohodlí. A právě tento problém přivedl na svět další radiovůz založený na stejném základě jako obě zmíněná vozidla, vůz jenž dostal označení SdKfz 263.

Vnitřní prostor byl u nového radiovozu zvětšen odstraněním věže a jejího otáčivého mechanismu. Na jejím místě se objevila nová pevně umístěná nástavba podobného tvaru. Další prostor se uvolnil demontáží kanonu. V nové neotočné nástavbě byl u SdKfz 263 umístěn pouze kulomet MG 34. Rámová anténa se táhla přes více než polovinu půdorysu stroje. Na zádi byla anténa uchycena dvěma pevnými nosníky ke korbě motorového prostoru, další dva nosníky pak byly upevněny k nástavbě na místě původní věže. Jelikož tato nástavba nebyla otočná, nepředstavovalo upevnění nosníků antény k ní, žádný technický problém.

radiovůz SdKfz 263 osmikolového provedení

Stejným nedostatkem slabého radiovybavení trpěl i SdKfz 231 osmikolové verze, která nahradila starší šestikolky ve výrobě od roku 1936. I v jejím případě byl prvním krokem k vyřešení problému radiovůz SdKfz 232, samozřejmě osmikolového provedení - "8 rad". Toto řešení ovšem narazilo na stejný nedostatek jako v případě šestikolového radiovozu, tedy na neúměrné omezení vnitřního prostoru stroje instalací výkonné radiové aparatury.

I další krok směrem k dokonalejšímu řešení původního nedostatku byl učiněn stejným směrem jako u šestikolek. Vznikl stroj SdKfz 263 osmikolové verze. Otočná věž opět zmizela a byla nahrazena pevnou nástavbou, ovšem tentokrát znatelně větší. Nová nástavba pokrývala, narozdíl od původní věže, celou rovnou vrchní plochu pancéřového trupu vozu. Další prostor byl získán demontáží kanonu a jedinou zbraní radiovozu tak zůstal pouze kulomet MG 34.

Stroje SdKfz 263 byly vybaveny ještě výkonnějšími přijímacími a vysílacími radiostanicemi než SdKfz 232 a sloužily proto hlavně vyšším velitelům. Jejich posádku tvořili, jak u šestikolového tak u osmikolového provedení, čtyři muži. Udává se, že šestikolových SdKfz 263 bylo vyrobeno jen 28 kusů. U verze "8 rad" není přesný údaj k dispozici ovšem i v tomto případě šlo maximálně o desítky strojů.

Co ještě se můžete o tomto stroji dozvědět:

- 17 autentických fotografií v sekci GALERIE