demoliční derby Michaela Wittmanna

britský tank Cromwell zničený ve Villers-Bocage, zdroj: Bundesarchiv_Bild_101I-738-0276-25A, Wikimedia, Creative commons, upraveno

Koncem prvního týdne bojů po vylodění v Normandii se americké páté armádě podařilo donutit německou 352. pěší divizi k ústupu a tak odhalit křídlo školní tankové divize Panzer Lehr Division, která operovala v oblasti Caen. Generál Montgomery se rozhodl využít této příležitosti a zahájil operaci Perch. 22. obrněná brigáda patřící k britské 7. obrněné divizi měla ze západu obejít německé pozice, probít se ke Caen a obklíčit tak Německé vojáky.

Na špici jednotek, které měly obklíčení provést jely tři roty 4. jízdy Londýnského hrabství (County of London Yeomanry) a rota A 1. Rifle Brigade. Jednotky postupovaly po pomyslném oblouku s centrem ve městě Caen a poloměrem zhruba 30 km. Takto postupně obsadily města a městečka St. Paul Du-Vernay, Livry, Briquessard, Amaye-sur-Seulles a konečně Villers-Bocage. Toho dosáhly 13. června 1944 ráno.

Villers-Bocage leželo na místě kde se křížilo několik důležitých silnic. Jednou z nich byla i silnice číslo 175 vedoucí odtud až do Caen. Asi 2 km východně od samotného městečka se nalézala vyvýšenina označovaná jako kóta 213. Toto místo poskytovalo dokonalý výhled do okolí a tím i nezanedbatelnou strategickou výhodu té straně, která jej měla v držení.

Tento fakt si uvědomovali nejen Britové, ale i Němci a tak k Villers-Bocage rovněž vyslali své vojáky, konkrétně část druhé roty 101. praporu těžkých tanků Waffen SS pod vedením SS-Obersturmführera Michaela Wittmanna.

tanky Tiger se v červnu 1944 přesouvají Francií vstříc nepříteli, zdroj: Bundesarchiv_Bild_101I-299-1804-07, Wikimedia, Creative commons, upraveno

Němci dorazili ke kótě 213 během noci z 12. na 13. června 1944 aby se vyhnuli dotěrnému spojeneckému letectvu. Když se Wittmann ráno vydal na průzkum spatřil kolonu spojeneckých vozidel na silnici do Villers-Bocage. Wittmann chvíli váhal co dělat. On sám měl k dispozici pouze šest tanků Tiger. Spojenecká kolona naproti tomu čítala okolo dvě stě obrněných vozidel všeho druhu. Povolat rádiem posily nepřicházelo v úvahu protože bylo více než pravděpodobné, že by nepřítel zprávu zachytil a zařídil se podle ní.

Které tanky přesně měl Wittmann toho rána k dispozici není úplně jasné a různé prameny se v tom rozcházejí. Pravděpodobně to však byl Wittmannův vlastní tank Tiger číslo 205 a dále tanky číslo 221 (SS-Untersturmführer Georg Hantusch), číslo 222 (SS-Unterscharführer Kurt Sowa), číslo 223 (SS-Oberscharführer Jürgen Brandt), číslo 233 (SS-Oberscharführer Georg Lötzsch) a konečně číslo 234 (SS-Unterscharführer Herbert Stief). Tiger číslo 233 však měl poruchu pásu takže nebylo možné jej nasadit do boje.

Britové se zatím ve Villers-Bocage rozdělili. Rota A ze 4. County of London Yeomanry pokračovala z města směrem ke kótě 213, kterou měla obsadit. Zbytek jednotek zůstal v městě samotném. Britové si svým počínáním přímo říkali o katastrofu. Svá vozidla nechali stát na silnici v řadě za sebou aniž by je rozmístili a zaujali obrané pozice. Vojáci opustili své stroje aby si protáhli kosti a odpočinuli po cestě. Povídali si, vařili si čaj a přijímali díky od místního obyvatelstva. Velitelství jednotek uspořádalo na náměstí brífink. Zkrátka všichni se chovali jako by ani nebyli na samé linii fronty.

jeden z mnoha britských tanků Cromwell zničených ve Villers-Bocage, zdroj: Bundesarchiv_Bild_101I-494-3376-20A, Wikimedia, Creative commons, upraveno

Když Wittmann viděl, že část britských jednotek se vydala směrem k jejich stanovišti, musel jednat. Rozběhl se ke svému tanku, ale aby ušetřil tolik potřebný čas nasedl nakonec do nejblíže stojícího tanku číslo 234 a vyrazil. Po sotva pár metrech však řidič hlásil nenormální chování motoru. Wittmann nemohl riskovat poruchu uprostřed boje. Proto raději spolu se svým střelcem Bobby Wohlem přesedl do tanku číslo 222 Kurta Sowy. Bylo přibližně 9 hodin když Wittmann vyrazil směrem k protivníkovi.

Wittmann se rozhodl svým útokem odříznout rotu A 4. County of London Yeomanry postupující ke kótě 213 od zbytku Britů ve městě a potom na město přímo zaútočit. Tímto směrem Wittmann vyrazil sám zatímco zbylé čtyři bojeschopné Tigery se měly vrhnout na odříznutou rotu A 4. County of London Yeomanry a zlikvidovat ji.

Ještě než dosáhl okraje města zlikvidoval Wittmann dva tanky Cromwell a jeden tank Sherman Firefly roty A 4. County of London Yeomanry. Na východním okraji města se potom střetl s rotou A 1. Rifle Brigade. Zlikvidoval devět jejích polopásových obrněných vozů, čtyři nosiče zbraní Bren Carrier, další dva nosiče jiného typu a dvě šestiliberní protitanková děla. Na křižovatce se silnicí na Tilly-Sur Seulles zničil bez problémů svojí osmaosmdesátkou další tři lehké tanky Stuart a jedno polopásové vozidlo a poté konečně vjel do města samotného.

Pro objektivitu je třeba podotknout, že ne všechny zničené stroje byly v danou chvíli schopny klást odpor. Jak již bylo řečeno, britské posádky využily zastávky ve městě k protažení kostí a v momentě Wittmannova bleskového útoku se mnohdy ani nestačily vrátit ke svým vozidlům, natož je postavit do vhodného palebného postavení. Navíc na ně dopadala sprcha kulometné palby, o kterou se staral radista Günther Jonas, takže měly spíše co dělat aby se stihly ukrýt.

cesta do Villers-Bocage zůstala po bitvě doslova poseta zničenou spojeneckou technikou, zdroj: Bundesarchiv_Bild_101I-494-3376-22A, Wikimedia, Creative commons, upraveno

Hned po vstupu do města po hlavní ulici Rue Georges Clémenceau narazil Wittmann na čtyři tanky Cromwell. Tři z nich zlikvidoval zatímco poslednímu, kterému velel kapitán Dyas, se podařilo zmizet mezi domy ve vedlejší ulici. Wittmann postupoval dál hlavní ulicí směrem ke středu města. Jeho tank zničil ještě dva velitelské tanky Sherman, jeden průzkumný automobil a jeden polopásový transportér než se na ulici Rue Pasteur ocitl tváří v tvář Shermanu Firefly seržanta Lockwooda.

Sherman Firefly byl v té době jediný spojenecký tank schopný probít i čelní pancíř německého Tigeru z rozumné vzdálenosti. Seržant Lockwood na Wittmanna vypálil celkem čtyři střely. Pouze jediná jej zasáhla a to jenom nepřesně takže jej nevyřadila, ale jen lehce poškodila. Při manévrování srazil Wittmannův Tiger na Sherman seržanta Lockwooda blok zdi a tak jej mimoděk znehybnil a vyřadil z boje.

V tu chvíli ovšem Wittmannovi došlo, že se v zápalu boje dostal až příliš daleko od zbytku své jednotky, byl už vlastně v samém centru města, a tak se rozhodl vrátit. Vracel se stejnou cestou jako do města vjel a znovu tak míjel místo, kde mu unikl Cromwell kapitána Dyase. Dyas byl však tentokrát připraven a na projíždějící Tiger dvakrát vystřelil. Ačkoliv neminul, ani jedna ze dvou střel neprobila silný pancíř německého obrněnce. Obráceně to ovšem neplatilo a projektil z německé osmaosmdesátky prošel stěnou Dyasova Cromwellu jako nůž máslem.

Kvalitativní převaha tanku Tiger byla během střetnutí ve Villers-Bocage klíčová. Ačkoliv byl Wittmann v boji skutečným mistrem, těžko by tenkrát něco podobného dokázal pokud by seděl v jiném tanku. Svoji roli ale samozřejmě hrály také chyby, kterých se dopustili Britové a moment naprostého překvapení. Přes všechny své kvality však ani Tiger nebyl nezničitelný a Wittmann se o tom měl za pár okamžiků přesvědčit.

němečtí vojáci zkoumají vraky spojeneckých tanků ve Villers-Bocage, zdroj: Bundesarchiv_Bild_101I-738-0275-02, Wikimedia, Creative commons, upraveno

Když pokračoval dál v návratu po hlavní ulici, utržil Wittmann zásah ze šestiliberního protitankového děla roty A 1. Rifle Brigade. Střela poškodila levý pás a Wittmann byl nucen zastavit. Poškozený Tiger zůstal stát před obchodem s textilem na Rue Pasteur. Posádka tank opustila a po vlastních utekla pryč z města. Wittmann věřil, že se jim podaří sehnat posily a dobýt celé město zpět a proto nenařídil vyhodit relativně lehce poškozený tank do povětří, což byla jinak běžná praxe. Němci věděli jak hodnotné jsou Tigery nejen pro ně samé ale i pro nepřátele a snažili se proto aby pokud možno žádný tento tank nepadl do jejich rukou ve funkčním stavu.

Wittmann se vydal pěšky do sedm kilometrů vzdáleného velitelství Panzer Lehr Division. Když sem dorazil a zpravil velitele divize Fritze Bayerleina o situaci, bylo rozhodnuto vyslat 15 tanků Panzer IV na sever od Viller-Bocage aby zabránili případnému pokusu Britů o ústup. Postup tanků severně od města však nakonec zastavila silná britská dělostřelecká palba. Beyerlein tedy vydal rozkaz stáhnout se, přeskupit a spolu s tanky narychlo přivolané 1. roty 101. praporu těžkých tanku Waffen SS vyrazit k útoku přímo na město.

Zmíněná 1. rota pod velením Rolfa Möbiuse mezitím dorazila na kótu 213. Zde se Möbius sešel s Wittmannem, kterého sem z velitelství Panzer Lehr Division přivezli terénním vozem Kübelwagen, aby prodiskutovali následující útok. Chvíli nato se Němci plnou silou vrhli na město. Britové se zatím již samozřejmě zorganizovali k efektivnější obraně a rovněž moment překvapení již nehrál roli. Ovšem i přesto, že Britové tentokrát útok očekávali a byli stále v početní převaze, nezvládli německý nápor udržet a ve čtyři hodiny odpoledne nakonec jejich velící důstojník vydal rozkaz k ústupu z města.

i Němci však ve Villers-Bocage přišly o nejeden tank, zde konkrétně zničené Panzer IV a Tiger, zdroj: Bundesarchiv_Bild_101I-494-3376-08A, Wikimedia, Creative commons, upraveno

Villers-Bocage tedy znovu padlo do rukou Němců. Během bojů ztratili Britové celkem 30 tanků, zhruba stejný počet jiných obrněných vozidel a několik děl. Němci přišli o pět tanků PzKpfw IV a šest tanků Tiger, tři Tigery se ovšem posléze podařilo opravit takže vlastni ztratili jen osm strojů. Během bojů byl také zničen bezpočet domů ve městě.

Wittmann sám zlikvidoval toho dne 11 tanků a 16 jiných obrněných vozidel a upevnil svoji pozici tankového esa a hrdiny. Německá propaganda zažívala doslova žně a připsala Wittmannovi na konto ne 27 zničených strojů celkem, ale 27 zničených tanků, což samozřejmě nebyla pravda. Přesto odvaha a chladnokrevnost, kterou Wittmann ve Villers-Bocage předvedl, učinila toto střetnutí mezi tankisty doslova legendou.

DOPORUČUJEME:

Přečtěte si úplně nový článek o manuálu pro posádky polopásových obrněných transportérů!

Další aktualizace naleznete v sekci NOVINKY!

 

 

přejímání textů ze stránek Panzernet.net bez písemného souhlasu provozovatele je zakázáno; Ochrana soukromí; Copyright; Zdroje