PORSCHE TYP 245-011
Porscheho univerzální průzkumný tank

tento řez průzkumným tankem Porsche Typ 245-011 krásně ukazuje uložení munice, způsob odpružení kol a rozsah vertikálního pohybu kanonu i kulometu, zdroj: Flickr.com se souhlasem publikujícího uživatele, upraveno
Hledá se nový tank
V létě roku 1943 bylo v rámci německého tankového vojska vypsáno několik velmi zajímavých zakázek na vývoj nových bojových vozidel. Na konci května toho roku proběhlo společné jednání tzv. Panzerkommission a Waffenkommission, na kterém byly formulovány rámcové požadavky na vývoj nového Flakpanzeru a také nového typu bojového tanku odolného proti útokům nepřátelských letadel. Paralelně s tím byl z popudu vrchního inspektora tankových jednotek Heinze Guderiana zahájen projekt vývoje nového univerzálního tanku, který by nejen nahradil zastarávající Panzer IV, ale zároveň posloužil jako platforma pro stavbu dalších typů vozidel jako např. samohybného děla, stíhače tanků, průzkumného vozidla či Flakpanzeru.
Do všech třech uvedených iniciativ se velmi horlivě zapojil také konstruktér Ferdinand Porsche, a to ve spolupráci s firmou Rheinmetall. Na první zmíněnou sadu požadavků z konce května 1943 odpověděl Porsche návrhem tanku s označením Typ 245-010, který byl řešen jako hybrid běžného bojového tanku a Flakpanzeru. Nejspíše v reakci na druhou z uvedených iniciativ (tedy tu Guderianovu) pak Porsche připravil návrh průzkumného tanku s vývojovým označením Typ 245-011. Celý oficiální název vozidla pak zněl Aufklärungspanzer mit 5,5 cm vollautomatischer Waffe.
Podle některých pramenů, byl návrh průzkumného tanku Typ 245-011 vyhotoven dokonce ještě dříve, než první verze návrhu tanku Typ 245-010, konkrétně snad již 3. července 1943. Okolnosti však vytvářejí dojem, že pořadí vzniku obou návrhů bylo spíš opačné. Nejde přitom jen samotné číslování obou projektů (-010 a -011), ale také o propracovanost obou návrhů (pro Typ 245-010 bylo připraveno vícero variant řešení a byl vyhotoven i dřevěný model pro prezentaci armádě). Vše zkrátka působí spíš tak, že Porsche primárně reagoval na poptávku po novém tanku/Flakpanzeru (tzn. Typ 245-010) a teprve dodatečně z něj odvodil návrh průzkumného stroje (tzn. Typ 245-011), protože se zdálo, že budoucnost bude patřit univerzální platformě, na které se dá stavět „kde co“, a Porsche chtěl touto cestou demonstrovat, že jeho dílo je právě takovým univerzálním strojem. My se tedy v dalším textu budeme držet teze, že Typ 245-011 byl navržen až po Typu 245-010 a vycházel z něj.

tento nákres Porscheho Typu 245-011 ukazuje umístění sedaček obou vojáků a rozsah stranového odměru kanonu, zdroj: Flickr.com se souhlasem publikujícího uživatele, upraveno
Popis konstrukce
Porscheho Typ 245-011 rozhodně nevypadal jako klasický průzkumný tank. S výzbroji nikoliv v bojové věži, ale přímo v nízké pevné nástavbě připomínal spíše stíhač tanků nebo útočné dělo (podle Porscheho to však byl i přesto tank). Bylo to však šťastné řešení? Od průzkumného tanku se typicky očekává, že bude rychlý a že své posádce zajistí dobrou možnost pozorování a komunikace s ostatními jednotkami. Pokud se dostane do úzkých, měl by být schopen bránit se, ale palebná síla nebývá většinou považována za hlavní prioritu. Průzkumný tank se často pohybuje po „neprobádaném“ území a předem neví, odkud se může nepřítel vynořit a zahájit palbu. Právě z toho důvodu se mu hodí mít otočnou věž, která umožňuje rychle palbu opětovat kterýmkoliv směrem. Porsche se však rozhodl tuto výhodu vyměnit za něco jiného, za minimalizaci celkové výšky vozidla.
Díky absenci věže měřil jeho Typ 245-011 na výšku pouhých 145 cm, a to při světlé výšce podvozku 41 cm! Porsche sázel na to, že nízké vozidlo bude méně nápadné a obtížněji zasažitelné. Bohužel malá výška znamenala také menší rozhled, a to pro průzkumnou činnost není úplně to pravé ořechové. Podvozek „tanku“ vycházel z předešlého Porscheho návrhu Typ 245-010 a měl tedy na každém boku po šesti pojezdových kolech, opatřených tenkou vrstvou pryže pod ocelovým ráfkem. V rámci snižování celkové výšky stroje měla být použita kola menšího průměru, než u Typu 245-010, a sice 590 namísto 600 mm. Kola měla být zavěšena v párech na společném kyvném rameni odpruženém pomocí vertikálně uložené pásové kuželové pružiny (tzv. evolutní pružina). Ozubená hnací kola měla být uložena vzadu, zatímco vpředu byla kola napínací. Oproti Typu 245-010, který měl pásy široké 480 mm, dostal Typ 245-011 pásy o šířce pouhých 450 mm. Bohatě to stačilo k udržení luxusního měrného zatížení 0,59 kg/cm2 a přitom užší pásy umožňovaly rychlejší jízdu a samozřejmě také méně vážily.
Automatický kanon
Při volbě zbraně pro nový průzkumný tank sáhl Porsche, stejně jako u Typu 245-010, po automatickém kanonu MK 112 firmy Rheinmetall. Tato zbraň ráže 55 mm byla vyvíjena primárně pro německé letectvo a z toho důvodu byl při vývoji kladen velký důraz na minimalizaci její hmotnosti. Ve své první vývojové verzi tedy kanon vážil pouhých cca 300 kg, a ve druhé vylepšené verzi dokonce jen 275 kg! U Typu 245-011 se však podle všeho počítalo s montáží upravené verze zbraně s výrazně prodlouženou hlavní, která byla nejspíš podstatně těžší. MK 112 (což je mimochodem zkratka pro Maschinenkanone) byl nabíjen pomocí nábojového pásu a v plně automatickém režimu dosahoval kadence cca 300 výstřelů za minutu. S ohledem na to, že každý projektil vážil 1,485 kg to byla vskutku úctyhodná kadence. Každopádně tato zbraň nikdy nedosáhla stádia sériové výroby a do konce války bylo postaveno pouze 15 prototypů.

na tomto nákresu Typu 245-011 je krásně patrná velmi nízká silueta, která měla být jeho hlavní devízou, zdroj: Flickr.com se souhlasem publikujícího uživatele, upraveno
Instalace kanonu do čelní stěny korby znamenala značné omezení jeho pohyblivosti. V horizontální rovině bylo možno hlaveň natáčet o pouhých 5 stupňů do každé strany. Vertikální náměr byl možný v rozsahu od -5 do +22 stupňů. Na palubě bylo uloženo celkem 240 nábojů pro kanon uspořádaných do nábojových pásů. Čelní stěna korby měla být silná 60 mm a skloněná pod úhlem 30 stupňů. Boční stěny měly mít sílu 40 mm a zadní stěna 25 mm. Strop korby byl silný 25 mm. Vpravo vpředu byla na stropě korby umístěna malá otočná věžička s kulometem MG 42 ráže 7,92 mm. S maximálním náměrem až 72 (nebo dokonce 75) stupňů mohl být kulomet používán nejen proti dotírající pěchotě, ale i proti útočícím letadlům nepřítele.
V zadní části trupu byl motorový prostor. Pro pohon tanku počítal Porsche s blíže nespecifikovaným vzduchem chlazeným motorem o výkonu 250 koní. Za motorem měla být uložena hydraulická převodovka a koncové převody napojené na zadní hnací kola. Servisní přístup k motoru i převodovce byl skrze velký poklop v zadní stěně korby. 15 tun vážící vozidlo mělo být schopno vyvinout maximální rychlost až 58 km/h. Posádku průzkumného tanku tvořili pouze dva muži. Řidič a velitel, který ovšem zároveň fungoval také jako střelec z obou zbraní, nabíječ a nejspíš i radista. Řidič seděl vpředu, nalevo od kanonu a z vozidla vyhlížel skrz periskop v poklopu přímo nad svojí hlavou. Velitel seděl napravo od kanonu a nad hlavou měl zmiňovanou kulometnou věžičku.
Jak již bylo řečeno, kanon si bral munici z nábojových pásů, takže plnohodnotný nabíječ opravdu nebyl na palubě nutný. Přesto bylo třeba čas od času založit nový nábojový pás a podobné to bylo i s kulometem. V důsledku to znamenalo, že velitel vozu by byl v bojové praxi nejspíš značně přetížen. Musel by sledovat bojiště, zaměřovat kanon, a ještě si jej občas nabíjet. Periskopický zaměřovač pro kanon byl umístěn v kulometné věžičce. Literatura nijak nerozvádí, jakým způsobem byl zaměřovač s kanonem vlastně spojen. Připomeňme, že kanon byl umístěn v korbě s velmi omezeným stranovým pohybem, zatímco zaměřovač byl věžičce, která se mohla otáčet libovolně v rozsahu 360 stupňů. Stejně tak není jasné, jak by byla prováděna výměna hlavně kulometu. U typu MG42 se totiž hlaveň ze zbraně vyndávala zboku, což byl při instalaci v pancéřovém střelišti docela problém. Každopádně projekt Typ 245-011 se nikdy nedostal dál než do fáze výkresů.