školní podvozek tanku Panzer I (Schulfahrzeug) s lafetou pro dva kulomety (MG Zwillingssockel 36), který nejspíš patřil velitelství Gestapa v dánském městě Aarhus, zdroj: Flickr.com se souhlasem publikujícího uživatele, upraveno

Infanteriefahrzeug 5

Už v době před první světovou válkou využívala německá pěchota k přepravě těžkých zbraní (jako byl např. kulomet MG 08) různé jednoduché kolové vozíky zvané Infanteriefahrzeuge (If.), které tahali buďto koně, nebo rovnou samotní vojáci. Když německá armáda v roce 1934 zavedla do výzbroje nový typ univerzálního kulometu MG 34, pořídila si pro něj také nový typ přepravního vozíku nazvaný Infanteriefahrzeug 5, nebo také Maschinengewehrwagen 36. Na rozdíl od starších typů vozíků však Infanteriefahrzeug 5 nebyl pouhým nákladním přívěsem taženým koňmi. Součástí tohoto vozíku byl totiž otočný podstavec pro dvojici kulometů MG 34, který umožňoval vedení palby přímo z vozíku (foto ZDE).

Zwillingssockel 36

Tento podstavec dostal označení Zwillingssockel 36, často však bývá uváděn také jako Zwillingslafette 36. Podstavec tvořila otočná noha, na kterou bylo připojeno sedátko střelce a kolébka s úchyty pro dva vedle sebe umístěné kulomety. Do kolébky pod kulomety padaly prázdné nábojnice a odsud se pak samovolně sypaly do duté nohy podstavce. Díky tomu se neválely všude po podlaze vozíku a nekomplikovaly tak práci střelce. Při instalaci do držáku byly z kulometů sejmuty dřevěné pažby, protože zde nebyly třeba a de facto jen zbytečně zabíraly místo. Podstavec sice umožňoval vedení palby i na pozemní cíle, ale primárně byl zamýšlen pro palbu na cíle vzdušné. Součástí kompletu byl proto také letecký zaměřovač (Kreiskorn Fliegervisier). Maschinengewehrwagen 36 už tedy skutečně nebyl jen nákladním přívěsem, ale bojovým vozem, který dokázal zajistit krytí přesouvající se kolony před leteckými útoky nepřítele.

Podstavec Zwillingssockel 36 se ukázal natolik jednoduchým a účinným řešením, že začal být velmi brzy montován také do různých motorových vozidel – terénních osobáků i lehkých náklaďáků. Pro taková vozidla pak Němci zavedli souhrnné označení Truppenluftschutzwagen, tedy něco jako vojskové vozidlo protivzdušné obrany (foto ZDE). Později byly držáky na podstavci dokonce upraveny tak, aby se do nich daly vložit i novější kulomety typu MG 42.

Schulfahrzeug mit MG Zwillingssockel 36 na kasárenském dvoře, v podstavci nejsou nasazeny kulomety, zdroj: Flickr.com se souhlasem publikujícího uživatele, upraveno

Od instalace Zwillingssockel 36 na palubu kolových automobilů už to byl vlastně jen krůček k instalaci na nějaký pásový podvozek, který by dvojici kulometů poskytl mnohem vyšší průchodnost terénem. A jeden takový použitelný pásový podvozek se přitom sám přímo nabízel. Řeč je o školních podvozcích z lehkých tanků Panzer I. Šlo o podvozky z první výrobní série tohoto tanku, které armáda v roce 1934 převzala bez pancéřových kabin, bez bojových věží a také bez výzbroje. Původní plán počítal s jejich dodatečnou kompletací na plnohodnotné bojové tanky, ovšem v roce 1935 změnili vojáci názor a holé podvozky si ponechali pro výcvik řidičů jako tzv. Schulfahrzeuge. Právě díky tomu, že školní podvozky nebyly nikdy osazeny pancéřovou kabinou, bylo velmi snadné do jejich otevřené korby namontoval podstavec Zwillingssockel 36.

Jelikož nešlo o oficiální přestavbu, nedostalo vozidlo ani oficiální název. V literatuře však bývá nejčastěji uváděno pod obecným označením Schulfahrzeug mit MG Zwillingssockel 36. Kolik školních podvozků bylo tímto způsobem upraveno žádný z pramenů neuvádí. Na dochovaných fotografiích jsou však podle všeho zachyceny minimálně dva různé exempláře tohoto stroje (usuzujeme z provedení zábradlí okolo otevřené korby).

Popis vozidla

Jak bylo v podstatě již řečeno, vozidlo bylo založeno na podvozku lehkého tanku Panzer I v provedení odpovídajícím verzi Ausf. A. To znamená, že na každém boku mělo čtyři paprsková pojezdová kola o průměru 530 mm, zadní napínací kolo o průměru 630 mm, přední ozubené kolo hnací a tři menší vratné kladky, které podpíraly horní část pásu. První pojezdové kolo, které bylo při jízdě nejvíce namáháno, bylo odpruženo samostatně vinutou pružinou. Zbývající tři pojezdová kola i zadní napínací kolo pak byla odpružená vždy v páru společnou listovou pružinou.

Schulfahrzeug mit MG Zwillingssockel 36 v "akci", zdroj: Flickr.com se souhlasem publikujícího uživatele, upraveno

Pohon vozidla zajišťoval benzínový čtyřválec Krupp M305 o objemu 3,45 litru, který poskytoval výkon 60 koní při 2500 otáčkách za minutu. Motor byl uložen v zadní části podvozku a pomocí hřídele propojen s pětistupňovou převodovkou Zahnradfabrik F.G.35 umístěnou naopak v přední části korby. V levé přední části otevřené korby byla sedačka řidiče. Podstavec s kulomety byl upevněn k podlaze vpravo za řidičem.

Na fotografiích zachycený stroj má v podstavci instalovány kulomety typu MG 42 ráže 7,92 mm s bubnovými zásobníky po 50 nábojích. Jak je jasně vidět i na fotografiích, obsluha zbraní nebyla žádným způsobem chráněná. Koncept tohoto bojového vozidla však počítal s tím, že samotné vozidlo není primárním cílem nepřátelského útoku, ale naopak poskytuje pouze krytí někomu jinému. Dvojice MG 42 sice nabízela úžasnou teoretickou kadenci 2 x 1200 ran za minutu, v průběhu války však účinnost kulometu v protivzdušné obraně dramaticky klesala s tím, jak rostla odolnost nepřátelských bitevníků.

Jeden školní Panzer I s kulometnou lafetou Zwillingssockel 36 byl po válce nalezen v dánském městě Aarhus. Nejspíš patřil zdejšímu oblastnímu velitelství Gestapa, které jej využívalo jako improvizované zabezpečovací vozidlo.

OBSAH ČLÁNKU:

INFANTERIEFAHRZEUG 5

ZWILLINGSSOCKEL 36

POPIS STROJE