Feuerleitpanzerfahrzeug für V-2 Raketen na podvozku SdKfz 7, zdroj: Flickr.com se souhlasem publikujícího uživatele, upraveno

Kromě několika samohybných protiletadlových kanonů vzniklo na podvozku polopásového SdKfz 7 ještě jedno velmi zajímavé vozidlo nesoucí oficiální název Feuerleitpanzerfahrzeug für V-2 Raketen. Jak již jeho název napovídá, měl tento stroj do činění se slavnými německými raketami V-2.

Raketa V-2 byla složitým a velmi pokročilým zařízením velkých rozměrů a ničivé síly. K její údržbě, přípravě a odpálení bylo zapotřebí značné množství personálu a pomocné techniky. Nákladní tahače pro přepravu raket, cisterny s palivem, jeřáby k postavení rakety na odpalovací plošinu a konečně také řídící stanoviště pro samotný odpal.

V průběhu druhé poloviny války stále rostla intenzita spojeneckého bombardování německého území. Spoléhat se za dané situace pouze na pevné opalovací polygony pro tyto rakety by tedy bylo od Němců krajně nerozumné. Jakmile by totiž spojenci takový polygon lokalizovaly, což by bylo jistě relativně snadné, nebyl by pro ně problém zničit jej bombardováním a zabránit tak startům dalších raket.

Feuerleitpanzerfahrzeug für V-2 Raketen na podvozku SdKfz 7 během železniční přepravy, zdroj: Bundesarchiv_RH8II_Bild-B1945-44, Wikimedia, Creative commons, upraveno

Proto Němci pracovali na vývoji takových mobilních zařízení, s jejichž pomocí by bylo možné provést odpálení rakety v podstatě odkudkoli. Bylo tedy třeba vyrobit mobilní řídící stanoviště. Za základ pro konstrukci takového vozidla byl vybrán podvozek polopásového tahače SdKfz 7.

Na zadní polovině podvozku vyrostla rozměrná pancéřovaná nástavba svařená z rovných ocelových plechů. V samotné zádi nástavby byl umístěn ovládací pult, u kterého seděli dva odpalovací technici. Výhled z interiéru jim zajišťovala dvojice obdélníkových uzavíratelných průzorů v zadní stěně nástavby. Řidič tedy musel postavit stroj zádí k odpališti.

Ve stropu nástavby byl potom poklop, ze kterého bylo možno sledovat další let rakety po startu. Přední polovina stroje se oproti původnímu polopásu nijak nezměnila. Pouze dříve zcela otevřená kabina řidiče byla zastřešena plechem, který navazoval na strop nástavby.

Feuerleitpanzerfahrzeug für V-2 Raketen na podvozku prototypu HKp 902, zdroj: Bundesarchiv_RH8II_Bild-B0767-42_BSM, Wikimedia, Creative commons, upraveno

Za Feuerleitpanzerfahrzeug se během přepravy připojoval mobilní odpalovací stojan na jednoduchém dvoukolovém podvozku. Tento stoje je vidět o dva snímky výše. Ačkoliv na první pohled vypadá stojan dost křehce, dokázal raketě poskytnout oporu potřebnou pro její start.

Během války vzniklo ještě jedno vozidlo stejného určení. Tentokrát však na podvozku jednoho ze čtyř prototypů polopásového samohybného kanonu HKp 902. Feuerleitpanzerfahrzeug této verze tedy vznikl pouze v jediném exempláři a není toho o něm moc známo. Na možná jediné jeho existující fotografii je vidět, že nástavba, která na podvozku vznikla byla konstrukčně velmi podobná nástavbě staršího Feuerleitpanzerfahrzeug.

DOPORUČUJEME:

Přečtěte si úplně nový článek o manuálu pro posádky polopásových obrněných transportérů!

Další aktualizace naleznete v sekci NOVINKY!

 

 

přejímání textů ze stránek Panzernet.net bez písemného souhlasu provozovatele je zakázáno; Ochrana soukromí; Copyright; Zdroje