|
nátěr pasty Zimmerit na věži tanku Panther ukořistěného spojenci, zdroj: Flickr.com, Public domain, upraveno Pastu Zimmerit začali Němci aplikovat na svoji obrněnou techniku zhruba koncem roku 1942. Funkcí této pasty bylo znemožnit přichycení magnetické nálože na pancíř obrněnce. Princip byl jednoduchý, pasta prostě vytvořila nemagnetickou vrstvu, která pokrývala pancíř a eliminovala nebo alespoň snižovala účinek magnetu. Povrch této vrstvy byl úmyslně zvrásněný což její účinek ještě zvyšovalo. Pokud se přece jen povedlo bombu i přes Zimmeritovou vrstvu upevnit, díky zvrásnění povrchu většinou po chvíli bomba stejně sama odpadla, obzvlášť pokud byl tank v pohybu a působily také otřesy. Zimmerit sám o sobě neměl žádné antimagnetické účinky, pouze byl nemagnetický (ačkoliv se o něm téměř zásadně mluví jako o "antimagnetické" pastě a i já se tohoto označení držím). Zimmerit nefungoval ani jako posílení pancíře proti klasickým střelám, na to byl příliš slabý a křehký. Zimmerit byl aplikován na mnoho druhů obrněné techniky. Převážně to však byla technika prvního sledu, u které nejvíce hrozil kontakt s pěchotou nepřítele a tedy i s ručními magnetickými náložemi. Z tohoto důvod nebyl Zimmerit používán například pro klasická otevřená samohybná děla, která standardně operovala dále od frontové linie.
poslední zbytky Zimmeritu na prostřeleném boku těžkého tanku Tiger, zdroj: Flickr.com, Public domain, upraveno S nátěrem Zimmeritu se můžeme setkat u tanků Panzer III, Panzer IV, Panther, Tiger či Königstiger. U uzavřených sturmpanzerů jako Stug III, Stug IV, StuH42 nebo Brummbär. U stíhačů tanků Jagdpanther, Panzerjäger IV, Elefant nebo Jagdtiger. S převzatými tankovými podvozky se však Zimmerit dostal také na stroje zcela jiného určení, například na protiletadlové tanky Ostwind a Wirbelwind, nebo vyprošťovací a opravárenské vozy Bergepanther a Bergetiger. Nejméně typickým strojem nesoucím nátěr této pasty byl ale pravděpodobně jeden exemplář polopásového transportéru SdKfz 251. Zimmerit byl na vozidla aplikován přímo v továrnách, kterým ho dodával výrobce, firma Chemische Werke Zimmer AG z Berlína. Podle chemických analýz, které provedli v roce 1944 spojenci na ukořistěné technice, bylo složení Zimmeritu následující: 40% síranu barnatého, 25% polyvinil acetátu (pojivo), 15% okrového barviva, 10% dřevěných pilin (výplň) a 10% síranu zinečnatého. Do továren byl Zimmerit dodáván zředěný do konzistence jemného tmelu. Poté jej dělníci pomocí kovových špachtlí nanášeli přímo na pancíře vozidel opatřené antikorozním nátěrem. Povrch nepotřeboval před aplikací prakticky žádnou úpravu, i když tmel samozřejmě lépe držel na čistém nemastném povrchu. Zimmerit byl nanášen ve dvou vrstvách. První vrstva byla silná cca 5 mm a musela se nechat 24 hodin schnout než bylo možné aplikovat vrstvu druhou. Druhá vrstva byla tenčí a špachtlí se na ní vytvářel vzor, který potom dodával stroji typický vzhled. Vzorů, které je možno spatřit na fotografiích je velké množství protože každá továrna jej dělala víceméně po svém.
Jagdpanzer IV důsledně pokrytý pastou Zimmerit včetně blatníků a masky kanonu, zdroj: Flickr.com, Public domain, upraveno Po nanesení druhé vrstvy se nátěr vytvrzoval horkovzdušnou plynovou pistolí. Bez horkovzdušné pistole by zaschnutí a vytvrdnutí Zimmeritu trvalo osm dní, s pistolí stačila hodina. Nátěr se nanášel na všechny plochy kromě střechy věže a trupu. Představný pancíř byl Zimmeritem natírán jen málokdy. K natření útočného děla Stug III bylo třeba 70 kg Zimmeritu. U Tanku Panzer IV to bylo 100 kg, u Pantheru 160 kg a u tanku Tiger rovných 200 kg. V září 1944 bylo natírání techniky Zimmeritem zrušeno protože vývoj protitankových zbraní již jeho potřebu překonal. Spojenci z Německa po válce odvezli zhruba 100 tun této látky k podrobnému zkoumání, ale na vlastní bojovou techniku nikdy nic podobného neaplikovali.
|
DOPORUČUJEME: Přečtěte si úplně nový článek o manuálu pro posádky polopásových obrněných transportérů! Další aktualizace naleznete v sekci NOVINKY!
|
|||
přejímání textů ze stránek Panzernet.net bez písemného souhlasu provozovatele je zakázáno; Ochrana soukromí; Copyright; Zdroje |